Dítě je radost, ale i starost

Začátek nového vztahu skýtá mnoho hezkého. Ne, nebojte se, nehodlám se tu dojímat... Ale uznejte, že je to hezká doba, když se s Vaší partnerkou (nebo partnerem, dneska už se to tak nebere) oťukáváte a máte tolik času na sebe, kolik jen chcete. Podnikáte různé akce, nejste ničím vázaní... Když vztah trvá nějakou dobu, jste spokojení tak se časem dopracujete ke společnému bydlení. To už ovšem není jen o užívání si. Přijde boj při rozdělování nejnutnějších povinností, každodenní kontakt s partnerkou a vztah tak nějak zpomalí a zvolní. Možná i trochu rutiny se vám vkrade do vztahu. Najednou vás oba přestane bavit pouze \"užívání si\" a najednou ucítíte, že to chce nějaké nové společné vzrůšo. A přesně to  je jen krůček od svatby nebo dítěte, případně obou \"věcí\" najednou. To rozhodně není nic hrozného. Svatba a děti jsou takovou korunovací každého vztahu. Copak svatba, ten úřední papír se dá vždycky roztrhat, ale dítě jen tak nepřetrhnete, i když máte někdy sto chutí. Všude v časopisech i rádoby odborných knížkách se všichni dojímají, jak příchod dítěte je ta nejkrásnější chvíle na světě, dítě je největší dar a muže a ženu ten malý človíček spojí navždy. Spojí a nebo rozdělí? Toť otázka. Ale odpověď rozhodně nehledejte v ženských časopisech (i když co to povídám, takový brak přece nevezmete ani do ruky). To, že se z Vás stane nebo stal otec, je zaručeně jedinečný pocit. Ten se však může (i nemusí) dostavit s přílivem velké zodpovědnosti. Chybějící pocit zodpovědnosti za Vaši novou rodinu není zrovna ideální, ovšem přemíra zodpovědnosti také ne. Chce to nají zlatý střed. Ve většině rodin stále platí fakt, že muž chodí do práce a žena je s dítětem na mateřské. A v dnešní nelehké době, kdy se všechno zdražuje, platy a finanční pomoc rodinám od státu stagnuje nebo naopak klesá, se může leckterý muž dostat do svojí vnitřní krize. A té krizi vévodí ten obrovský pocit zodpovědnosti, který říká, že uživení tří a více krků je jen na Vás. Pokud máte stálé bezproblémové zaměstnání a každý měsíc přinesete tučnou výplatu, tak jste z obliga. Ale co, když ne? Mnoho mužů se zabývá těmito myšlenkami (co bude, když příjdu o práci) potají aniž by se někomu svěřili. A to je chyba. Hlavně by jste se měli svěřit partnerce. Protože i když to nevypadá, tak i přesto, že se zdá že nemá v hlavě nic jiného než kojení a přebalování, je to stále Vaše partnerka (spoluhráčka z Vašeho dvoučlenného týmu), se kterou to všechno utáhnete. Dítě spoustu věcí změní a nejen pro Vás, ale i pro Vaši partnerku. Dost možná, že prožívá ona svou vlastní krizi z toho, že je najednou doma a jedinou její starostí je dítě a domácnost, i když dřív byla zvyklá pracovat a pohybovat se mezi lidmi. Ale jak to tomu bručounovi, co chodí z práce bůhví kdy a je věčně vynervovanej, má říct? Proto je důležité, aby jste si občas našli chvilku a na rovinu řekli jeden druhému, jak se cítí, co ho trápí a co se mu nelíbí. Když to budete v sobě jen dusit, jeden druhému budete ubližovat, tím že ve své podrážděnosti, řeknete něco za co by jste si i nafackovali. Neustále se řeší, že ženy se po porodu změní a mají jen to dítě, kolem kterého se točí celý svět a na muže už nezbývá čas. Málokde se ovšem píše, že to kolikrát bývá i naopak. Někdy se změní i muži a právě z návalu povinnosti. Někteří to řeší tak, že už jsou schopni vnímat jen ty povinnosti a zapomenou si užívat života. A někteří si začnou užívat, jak kdyby ani žádnou rodinu neměli a myslí si, že se tím vrátí jejich volné bezstarostné období. Ale to už se nikdy tak úplně nevrátí. S dítětem život dostane jiný spád a jiný rozměr. Neznamená to však, že by jste měli přestat Vy i Vaše partnerka žít život i pro sebe. Spíš svůj dosavadní život jen tak poupravte, aby se do něj vešel ještě někdo další (nemyslím sousedku).