Vztahy a rodina

Jste závislí na sexu? Možná trpíte hypersexualitou!

Toužíte po sexu častěji, než je zdrávo? Vaše myšlenky se při každé příležitosti stočí právě k sexu? Pak právě vy můžete být člověkem, který trpí hypersexualitou. Z lékařského hlediska jde o mentální poruchu, která ale nemá biologické opodstatnění.

Hypersexualita bývá vysvětlována jako sexuálně kompulzivní jednání způsobené zvýšeným sexuálním pudem a apetitem. Jde o závislost na sexu. Člověk trpící touto poruchou trpí častěji depresemi a frustracemi, které souvisí s tím, že není schopen dosáhnout uspokojení, i když dochází k opakovaným orgasmům.

Neukojitelný sexuální apetit

Touto poruchou můžou trpět jak ženy, tak muži. Nicméně jde o dvě rozdílné formy – nymfomanie a satyriáza. Oba názvy vycházejí z etymologie slov nymfa a satyr.

  • Nymfomanie – psychologická porucha, která se vyznačuje vysokým libidem a posedlostí po sexu u žen.

    • Satyriáza – název hypersexuality u mužů.

Sexuální chuť (libido) se mezi jednotlivci liší. To, co někomu z nás může přijít naprosto normální, jinému přijde nepřijatelné a nepochopitelné.

Hypersexualita se může začít projevovat i následkem úrazu nebo nemoci způsobené nádorem, endokrinologickým onemocněním nebo různými psychickými poruchami.

Kdy ale lze říci, že někdo trpí závislostí na sexu – hypersexualitou? Ve chvíli, kdy člověk svým chováním způsobuje potíže nebo poškozuje fungování ve společnosti.

Hypersexualita = nemoc

Z lékařského hlediska jde o oficiální diagnózu. Podle Světové zdravotnické organizace jde o mentální poruchu, kterou ale nelze vysvětlit biologicky.

Za závislost se v tomto případě považuje chování, kdy člověk dává přednost specifické činnosti – sexu před běžnými zájmy a způsoby chování.

Závislost na sexu provází silná touha po sexuálním uspokojení a pokud jej není dosaženo, mohou se dostavit problémy jako poruchy pozornosti, paměti nebo přehnaná nervozita.

Příznaky hypersexuality

  • Impulzivní chování.

  • Nutkavá potřeba sexuálního vyžití a uspokojení svého libida.

  • Pocity frustrace, deprese vyvolané nedostatkem sexu.

  • Neustálé vyhledávání nových sexuálních partnerů.

  • Fascinace sexem.

Nadměrná sexuální touha je samozřejmě u každého člověka individuální. Proto bývá občas velmi složité odhadnout, kdy už byla překročena hranice a dá se mluvit o závislosti.

Zároveň k této závislosti pak mohou inklinovat jedinci, kteří trpí dalšími závislostmi – alkoholismem, braním drog nebo léků, zároveň pokud trpí duševními poruchami. Šance k propuknutí pak hrozí i u lidí, kteří si prošli fyzickým nebo sexuálním zneužíváním. Sex pro ně pak bývá něčím, co je schopno jim pomoci od všeho ostatního utéct. Nicméně jak je tomu u každé závislosti, vždy jen na malou chvíli.

Léčba hypersexuality

Efektivní způsobem léčby je především psychoterapie, případně návštěva sexuologické ambulance. Během psychoterapie mohou být užívána i antidepresiva nebo hormonální léčba – antiandrogeny, které mají za úkol srovnat vyšší hladinu hormonů zodpovědných za sexuální libido.

Vhodnou formou léčby může být i skupinová terapie. Tato forma ale u nás v tuto chvíli nefunguje. Nicméně v USA se velmi osvědčila a má svoje pozitivní výsledky.

Neukojitelní muži versus ženy

Od mužů bývá často slyšet, kolik sexuálních partnerek měli nebo mají. Rádi se chlubí a předvádějí především před svými kamarády. U hypersexuálů bývá ale většinou opak pravdou. Nejsou dobrými milenci a vztah k druhé osobě jim nic neříká. Jsou to sobci, kteří myslí pouze na sebe a na ukojení svých sexuálních tužeb.

Ženy to mají jinak. Ty se naopak těmito informace nechlubí a už vůbec ne veřejně. Občas to berou jako něco špatného, za co se mohou stydět. Bývají často promiskuitní, zkoušejí jednoho muže za druhým.

Důležité je si uvědomit, že ať jde o muže nebo ženu, pak závislost na sexu jim i jejich okolí dokáže pořádně znepříjemnit život. Posedlost pornografií, nevěry, velké sexuální a časté nároky na partnery – to jsou jen některé ze zásadních problémů, které v této situaci nastávají.